První část. Nejdůležitější základy pro realizaci přechodu ke klimatické neutralitě v Evropské unii

  • Zelená dohoda pro Evropu, která byla přijata Evropskou komisí v roce 2019, a která zavazuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
  • V červnu 2021 vstoupil v platnost Evropský zákon o klimatu.
  • V červenci 2021 Evropská komise představila balíček Fit for 55, jehož cílem je transformovat ekonomiku EU a umožnit dosažení klimatických cílů do roku 2030. Balíček Fit for 55 je souborem legislativních návrhů na úpravu a aktualizaci předpisů EU a zavedení nové iniciativy, díky níž bude politika Evropské unie harmonizována s klimatickými cíli dohodnutými Evropskou radou a Evropským parlamentem. Balíček zahrnuje legislativní návrhy a politické iniciativy ke změně systému obchodování s emisemi CO2 (EU ETS), zvýšení cíle EU pro snížení emisí škodlivých plynů, revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, investice do energetické infrastruktury a účinnost, jakož i zdanění energie a zavedení mechanismu úpravy cen na hranicích s ohledem na emise CO2.
  • Přijetí programu NextGenerationEU, jehož hlavním prvkem je Mechanismus na obnovu a zvýšení odolnosti (RRF). V rámci zmíněného programu by značná část fondu měla být určena na financování projektů na realizaci klimatické transformace. Pro získání prostředků z programu NextGenerationEU musí země připravit akční plán (Národní plán obnovy) s investičními projekty, které musí schválit Evropská komise.
  • Přijetí balíčku REPoverEU (Podpora rekonstrukce za účelem dosažení odolnějšího energetického systému a jednoty celé Evropské unie) v roce 2022, plánu EU snížit závislost Evropy na ruských fosilních palivech, jako části aktivit Evropské komise urychlit úsilí o poskytování dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energie v rámci nově vznikajících výzev. Fond obnovy a odolnosti (RRF) je hlavním prvkem plánu REPoverEU pro koordinaci plánování a financování přeshraniční a vnitrostátní infrastruktury, jakož i energetických projektů a reforem, jako je mimo jiné diverzifikace zdrojů energie a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Součástí balíčku jsou i další finanční prostředky ve formě půjček. Evropská komise také navrhuje posílit dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti (mimo jiné daňové nástroje), včetně zvýšení závazného cíle energetické účinnosti z 9 % na 13 %.

Cílem Evropské zelené dohody je přeměnit EU ve spravedlivou, prosperující a klimaticky neutrální ekonomiku. Provádění dohody je příležitostí pro inovace, investice a pracovní místa. Jde o změnu paradigmatu v hospodářském růstu v EU: sladění péče o životní prostředí s hospodářským růstem. Provádění dohody je vnímáno jako příležitost ke zvýšení inovací, investic a počtu pracovních míst. Evropská komise očekává, že Evropská zelená dohoda přispěje k vytvoření přibližně jednoho milionu pracovních míst v Evropské unii do roku 2030 a dvou milionů pracovních míst do roku 2050 – zejména pro středně kvalifikované pracovníky, středně placená místa ve stavebnictví a výrobě. Tyto odhady však vzbuzují pochybnosti mezi odborníky na trh práce a sociálními partnery.

Klimatická transformace se bude mimo jiné týkat energetického sektoru, energeticky náročných průmyslových odvětví, včetně ropných rafinérií, oceláren, výroby železa, hliníku, kovů, cementu, vápna, skla, keramiky, celulózy, papíru, lepenky, kyselin a organických chemikálií, jakož i odvětví letectví, námořního odvětví, stavebnictví, komunálních služeb, podnikú a občanů EU.

Evropská komise uvádí, co je Evropská zelená dohoda v praxi:

  • první klimaticky neutrální kontinent do roku 2050;
  • Rozšíření systému obchodování s emisemi CO2 (EU ETS), který funguje od roku 2015 o námořní sektor, silniční dopravu a stavebnictví;
  • zavedení daně na emise oxidu uhličitého (CBAM);
  • revize Směrnice o energetické dani;
  • akční plán pro oběhové hospodářství (ekonomika s efektivním využíváním zdrojů, mimo jiné prostřednictvím recyklace) a snižování emisí z energeticky náročného průmyslu;
  • ambice nulových emisí znečišťujících látek (včetně zlepšování kvality ovzduší a vody, snižování průmyslových emisí a výroby plastů);
  • přijetí Strategie biologické rozmanitosti do roku 2030;
  • přijetí strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro udržitelné potraviny;
  • nový sociální klimatický fond;
  • nový Fond pro spravedlivý přechod, který mimo jiné obsahuje finanční prostředky v určité výši, které pomohou zajistit, aby nikdo nebyl poškozen v důsledku současné klimatické změny, s cílenou podporou průmyslu, uhlí (snížení aktivity) a energeticky náročných regionů;
  • 10leté investice pro udržitelnou Evropu;
  • plán řízený (a financovaný) Evropskou investiční bankou.

Mechanismus spravedlivého přechodu se mimo jiné skládá z:

  • Fondu pro spravedlivou transformaci, klíčového finančního nástroje, který by měl umožnit spravedlivý přechod ke klimaticky neutrální ekonomice („která nenechá nikoho pozadu“) prostřednictvím mobilizace finančních prostředků v období 2021–2027. Fond by měl mimo jiné financovat inovativní nízkouhlíkové technologie a iniciativy zmírňující reformy v regionech nejvíce postižených negativními socioekonomickými dopady přechodu.
  • dobrovolných převodů finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu Plus – ve výši…;
  • Programu InvestEU – záruky evropských bank za mobilizaci soukromých investic;
  • úvěrů od Evropské investiční banky – určené pro veřejný sektor na investice do infrastruktury;
  • Sociálního klimatického fondu;
  • změn pravidel veřejné podpory v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky za účelem lepší podpory podniků při dekarbonizaci výrobních procesů a přijímání ekologičtějších technologií;
  • prostředky získané z obchodování s emisemi (EU_ETS).

Mechanismus spravedlivého přechodu by měl v zásadě: chránit společnosti a průmyslová odvětví, která produkují velké emise škodlivých plynů tak, že podpoří přechod na nízkoemisní technologie a ekonomickou diverzifikaci založenou na investicích a pracovních místech odolných vůči klimatickým změnám; vytvářet atraktivní podmínky pro veřejné a soukromé investory; usnadnit přístup k půjčkám a finanční podpoře; investovat do zakládání nových společností; investovat do výzkumu a inovací.

Sociální klimatický fond se skládá z:

  • 72,2 miliard eur v období 2025-2032;
  • prostředků (25 %) z plánovaných příjmů z obchodování s novými emisními jednotkami (v rámci EU-ETS) pokrývající sektory stavebnictví a silniční dopravy v kombinaci s národními příspěvky (minimálně 50 %);
  • podpor občanů, kteří jsou nejvíce vystaveni riziku energetické chudoby nebo chudoby vyplývající z mobility.

Členské státy Evropské unie díky fondu podpoří:

  • ohrožené domácnosti s nízkými a středními příjmy a (v případě potřeby) jejich příjem;
  • uživatele dopravy a mikropodniky postižené důsledky rozšíření obchodování s emisemi na budovy a dopravu;
  • přístup k mobilitě s nulovými a nízkými emisemi;
  • investice, které zvyšují úroveň energetické účinnosti a renovace budov, nízkoemisní vytápění a chlazení a zavedení energie z obnovitelných zdrojů.

Některé z definic spravedlivého přechodu:

  • Proces restrukturalizace z neudržitelné ekonomiky na ekologickou a sociální rovnováhu, s vytvářením nových zelených pracovních míst a podporou lidí a místních komunit, kteří se mohou během tohoto procesu dostat do nevýhodné pozice.
  • Proces spravedlivého přechodu si klade za cíl plně zapojit dotčené pracovníky a komunity do rozhodování, aby se zabránilo obětování sociálního a ekonomického blahobytu při přechodu.
  • Rozvojový model založený na místně plánovaných veřejných politikách, který vytváří rámec pro spravedlivý příjem a důstojné životní podmínky pro všechny pracovníky a komunity ovlivněné politikami snižování znečištění. Budování spravedlivého přechodu spojuje všechny zúčastněné strany, aby našli nejlepší řešení pro region a komunity.

Spravedlivý přechod jako prvek klimatických změn:

Konference OSN o změně klimatu 2015 v Paříži (COP 21). Odbory zavedly spravedlivý přechod a důstojnou práci v preambuli Pařížské dohody:

“Signatáři Pařížské dohody uznávají potřebu  spravedlivé transformace pracovní síly a vytváření důstojné práce a vysoce kvalitních pracovních míst v souladu s prioritami rozvoje stanovenými na národní úrovni.”

Deklarace Slezské solidarity a spravedlivého přechodu přijatá hlavami států a vlád na konferenci OSN o změně klimatu v Katovicích (COP 24 2018):

“Signatáři znovu potvrzují své úvahy o nezbytnosti spravedlivého přechodu pracovní síly a vytvoření slušné práce a kvalitních pracovních míst.”

Evropská zelená dohoda zaručuje, že změna klimatu bude provedena s ohledem na rozměr spravedlnosti. Nejdůležitějším nástrojem finanční podpory v rámci Evropské zelené dohody je Mechanismus spravedlivé transformace.

Odborové svazy a sdružení zaměstnavatelů mají právo účastnit se procesu zavádění klimatické transformace. Její rozsah ovlivňuje pracovní podmínky a provoz společnosti. Činnost odborových organizací (ale i zástupců zaměstnanců v orgánech společností (participace pracovníků) má kromě národní legislativy svůj základ v úmluvách Mezinárodní organizace práce. Zde lze zmínit Úmluvu č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práv odborů nebo Úmluvu č. 98 o uplatňování principů práv organizovat se a kolektivně vyjednávát.  Pokud jde o základ pro činnost odborů a zástupců zaměstnanců v rámci klimatické změny, měla by být také zohledněna Agenda organizace spojených národů 2030, včetně cíle 8 udržitelného rozvoje (hospodářský růst a důstojná práce) a cíle 16 (podpora mírových a inkluzivních společností, zajištění přístupu ke spravedlnosti pro všechny a budování účinných, odpovědných a inkluzivních institucí na všech úrovních). Evropská komise a členské státy EU se rovněž zavázaly implementovat Evropský pilíř sociálních práv jako součást sociálního řízení Evropské unie. Kromě závazků v oblasti sociální politiky je součástí pilíře i povinnost vedení sociálního dialogu.

Důstojná  práce jako prvek klimatické transformace:

Mezinárodní organizace práce definovala důstojnou práci jako „příležitost pro ženy a muže získat slušnou a produktivní práci v podmínkách svobody, rovnosti, bezpečnosti a lidské důstojnosti“.

Čtyři složky slušné práce:

  • pracovní právo a zaměstnanost;
  • sociální dialog;
  • sociální ochrana.

Mezinárodní organizace práce vytvořila model pro sociálně spravedlivou transformaci. Podle pokynů je spravedlivá transformace:

  • potřeba chránit práva pracovníků při opouštění fosilních paliv;
  • příležitost pro nová pracovní místa, která nabízí přechod na nízkoemisní energetiku;
  • široký, demokratický dialog při plánování tohoto procesu;
  • podpora rozvojových zemí v jejich úsilí o transformaci.

Principy spravedlivé transformace:

  • včasné plánování;
  • harmonogram činností;
  • sociální dialog;
  • investiční fondy;
  • nové kvalifikace;
  • sociální ochrana;
  • zaměření na kvalitu života společnosti.

Spravedlivý přechod pro všechny musí přispět k cílům důstojné práce, sociálního začlenění a vymýcení chudoby. Sociální dialog musí být nedílnou součástí institucionálního rámce pro formulování a provádění transformačních politik na všech úrovních, mimo jiné prostřednictvím včasných a průběžných konzultací se všemi zainteresovanými stranami.

Klimatická transformace je dlouhodobý proces, proto:

  • zásadní je dlouhodobý plán transformace s podporou všech zainteresovaných stran s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými cíli;
  • politiky a programy musí být navrženy tak, aby zohledňovaly specifické podmínky jednotlivých zemí, hospodářských odvětví a typů a velikostí podniků. Neexistuje žádná „jedna velikost pro všechny“;
  • účinnost přechodu vyžaduje přístup shora dolů a zdola nahoru, to znamená, že strategie a akce by měly být přizpůsobeny různým úrovním: místní, regionální, národní a EU;
  • důležitá je integrace a koordinovaná práce na různých úrovních činnosti, jakož i sladění politik;
  • mělo by být zapojeno mnoho aktérů: veřejný, soukromý, občanská společnost. S postiženými komunitami by se mělo zacházet jako s partnery, kteří vytvářejí změnu (jako s rovnocennými subjekty);
  • důležitá je cílená, systematická komunikace a tok informací;
  • musí být vyvinuta místní kapacita pro změnu: odpovídající kapacita je stejně důležitá jako financování;
  • výzkum a vzdělávání jsou klíčem ke změně, přizpůsobení a inovacím;
  • přechod by měl směřovat především k vytvoření důstojných pracovních míst;
  • měly by být zahrnuty nástroje sociální ochrany, mimo jiné pojištění v nezaměstnanosti, finanční prostředky na školení a profesní rozvoj, změny zaměstnání, dotace na mzdy a další vhodná opatření na podporu podniků a pracovníků;
  • přechod je více než jen ekonomická změna – je to také kulturní a sociální změna.
© Copyright - Contemporary Challenges of Employee Participation