Druhá část. Doporučení týkající se činnosti sociálních partnerů a zástupců zaměstnanců, kteří se podílejí na řízení společností prostřednictvím účasti v orgánech společnosti

Informační kampaně věnované určitým problémům, určené pro použití v rámci společnosti, ale i šířeji, by měly být založeny na znalostech vyplývajících z analýzy potřeb získaných mimo jiné prostřednictvím:

  • anket,
  • online průzkumů veřejného mínění,
  • sítě přímých kontaktů.

Kampaň, která implementuje a šíří aktivity v rámci aplikovaných strategií, může být vedena následujícími způsoby:

  • přímé aktivity (např. rozhovory, konference, demonstrace, stávky),
  • příprava souboru doporučení a dobré praxe pro vládu, veřejnou správu, veřejnost, zaměstnavatele a jejich organizace v předmětné oblasti, získání podpisů široké skupiny zainteresovaných stran,
  • specializované rozhlasové, televizní a digitální pořady v sociálních médiích,
  • reklamy na rozhlasových stanicích, místních televizních stanicích a sociálních sítích,
  • kampaně na zlepšení image a seznámení s problémem, události,
  • webové stránky věnované případu, vnitropodnikové portály (intranet),
  • Vydávání cyklického přehledu zpráv v tištěné nebo elektronické podobě (který je zasílán v souladu s ustanoveními o ochraně osobních údajů),
  • zveřejňování rad cílovým skupinám, organizování setkání pro dotazy a odpovědi,
  • sdílení dříve připraveného výzkumu a expertiz, které ospravedlňují požadavky/názory,
  • propagace již dříve připravených návrhů novel právních předpisů,
  • pořádání projekcí dokumentárních filmů, např. o pracovních a lidských právech nebo sociálních důsledcích restrukturalizace a regionální transformace,
  • pořádání informačních dnů ve firmách, městech a regionech přístupných veřejnosti za účelem šíření znalostí,
  • organizování akce podepisování petic,
  • setkání ve formě přednášek, diskuzí a konferencí věnovaných relevantním cílovým skupinám,
  • účast na akcích, jako jsou veletrhy a využívání tohoto prostoru pro informace,
  • vytváření letáků, které jsou distribuovány jak na pracovišti, tak na jiných místech, aby se dostaly k širokému okruhu příjemců, například v obchodních centrech, městských klubech, při některých akcích, např. sportovních
  • organizování soutěží, které propagují osvědčené postupy, např. spolehlivý zaměstnavatel, společensky odpovědná firma (posílení respektu k právům zaměstnanců a odborů),
  • vytvoření míst pro právní poradenství a pomoc,
  • spuštění informačního kontaktního čísla,,
  • představování problémů jejich prezentováním prostřednictvím konkrétních příběhů (nikoli o anonymních hrdinech, firmách, městech, regionech).

Výhody optimálně navrženého systému distribuce informací:

  • efektivnější koordinace činností při realizaci akční strategie,
  • efektivnější prosazování pozic ve společnosti a realizace aktivit uvnitř i vně struktury,
  • efektivnější získávání partnerů pro spolupráci a budování image a jejich akceptování vašich názorů,
  • možnost budování společenského povědomí a podpory i dopad iniciativ zaměřených na zvýšení efektivity jeho činnosti.

Rady ohledně organizace práce v oblasti přenosu informací a šíření znalostí:

  • Pro každou informační kampaň je potřeba mít kvalitní databázi, která obsahuje kontaktní údaje příjemců (při respektování jejich práva na ochranu osobních údajů). Zaměstnance lze kontaktovat přímo, telefonicky, písemně nebo digitálními komunikačními prostředky.
  • Informační kampaň musí mít jasně definované cíle.
  • Informační kampaň vyžaduje vytvoření a koherentní řízení narativu, na kterém bude komunikace postavena po celou dobu jejího trvání.
  • Komunikace by měla být obousměrná; měla by být vytvořena síť spolupráce za účelem šíření názorů. Je vhodnější používat vhodné formy komunikace (např. písemně – v papírové nebo elektronické podobě; osobní nebo online setkání; webináře, setkání s otázkami a odpověďmi, newslettery) a připravit se na komunikaci o této problematice.
  • Informace mohou být poskytovány prostřednictvím strukturovaných seminářů, workshopů, setkání s otázkami a odpověďmi, studií navržených s cílem šířit znalosti, vytvoření postulátů a výměně informací, a tím přispívat ke zvyšování povědomí. Užitečné může být i větší využívání dostupných digitálních nástrojů, jako jsou komunikátory, platformy nebo aplikace (což vyžaduje investice do dovedností a nástrojů, i když některé jsou dostupné zdarma).
  • Informování jako součást informační kampaně by mělo být cyklické.
  • Měly by být použity různé formy komunikace a mělo by se dbát na včasné získávání konstruktivní zpětné vazby od zaměstnanců a jejich zástupců. Důležitý je způsob organizace setkávání (tematický rozsah, čas konání, datum). Nesmí se konat zřídka, nesmějí mít obecný charakter a čas na diskusi nesmí být příliš krátký.
  • Měli byste budovat důvěru a důvěryhodnost v informační kampani poskytováním spolehlivých a ověřených informací.
  • Pokud jde o organizaci spolupráce za účelem vyjadřování názorů, je důležité vytvořit rámec pro spolupráci prostřednictvím mapování, tedy analýzy za účelem získání přehledu a posouzení situace.
  • Budování kapacity pro efektivní informační kampaň vyžaduje nápady, finance, konzultační zdroje a spolupráci s dalšími aktéry.
  • Snažte se, aby učiněná opatření nebyla neucelená či pouze jen jdnostranně účelová, protože to snižuje jejich účinnost a akční strategii jako celek.
  • Zainteresované strany by měly dostat včasnou zpětnou vazbu o výsledcích provedených činností.
  • Přiměřená snaha o formování mediálního sdělení a zručné řízení informačních distribučních kanálů může být rozhodující pro dosažení efektů aktivity.
  • Při navrhování aktivit směřujících k realizaci strategie je třeba zohlednit stávající strukturu a případně ji přizpůsobit potřebám.
  • Je žádoucí požadovat, aby zájemcům byl umožněn přístup ke spolehlivým a transparentním informacím o plánované klimatické transformaci např. vnucováním společnosti organizovat setkání s odborníky a zveřejňovat obsah, který zvýší informovanost zaměstnanců a jejich zástupců o proces.

Pokyny pro úspěšnější a lepší komunikaci:

  • zajistěte, aby komunikace všech účastníků probíhala bezpečným způsobem, protože bezpečnost je klíčem k efektivní komunikaci (forma komunikace a opatření proti šíření pandemie Covid-19);
  • na začátku jednání představit cíl jednání, program jednání, předpokládaný čas a definovat očekávaný výsledek;
  • požádejte účastníky, aby předem zapnuli kamery a mikrofony, pokud komunikují online. Účastníci setkání, kteří jsou předem informováni, se na to mohou připravit a budou k tomu ochotnější. Sami také zapněte kameru;
  • používat nástroje, které aktivují účastníky, například virtuální ankety, bezplatné hlasování, klaďte otázky a věnujte čas na zodpovězení položených otázek;
  • pokud možno použijte tabuli k zapsání závěrů;
  • vezměte si čas na tzv rozcvičení před vlastním rozhovorem (small talk) za účelem vytvoření příjemných podmínek pro spolupráci;
  • pracovat v menších skupinách pro větší efektivitu;
  • vytvořit vizuální podobu prezentace – jednoduché diapozitivy, malebné, přístupné a bez příliš mnoho informací;
  • neprodlužujte jednání nad plánovanou dobu;
  • dělejte přestávky; krátké formy jsou nejúčinnější;
  • ověřte obdržené informace ohledně jejich pravdivosti, záměru a užitečnosti;
  • po schůzce informujte účastníky o hlavních výsledcích a závěrech.

Pokyny pro organizaci práce:

  • Je žádoucí budovat znalosti prostřednictvím nezávislého výzkumu, spolupráce sociálních partnerů na národní i mezinárodní úrovni a využívání služeb externích odborníků a expertiz.
  • Využijte strukturu své organizace k urychlení toku informací například o klimatických transformacích a využijte její potenciál k tomu, abyste trvali na zahrnutí otázek, které se týkají zaměstnanců. Bylo by třeba posílit vnitřní komunikaci a koordinaci. Výhodou dobré interní komunikace jsou společné koordinované činnosti a větší podpora.
  • Je žádoucí vyvinout metody pro koordinaci spolupráce na různých úrovních v rámci organizace (v rámci struktury).
  • Dobrým nápadem je vytvořit interní skupiny, které se budou zabývat klimatickou politikou v rámci organizace sociálních partnerů nebo jmenovat osobu specializovanou na toto téma, aby vedoucí organizace mohli využít její znalosti. Pravidelná setkání osob odpovědných za klimatickou politiku jsou dobrou praxí.
  • Členové organizace jsou tím nejcennějším kapitálem, díky kterému můžete dosahovat svých strategických cílů, a proto je potřeba dále profesionalizovat spolupráci a komunikaci. Členům organizace by měla být poskytována odpovídající podpora v širším slova smyslu, především formou odborného a logistického školení, aby se mohli stát profesionálními aktivisty ve svém oboru.
  • Je žádoucí pořádat odborná školení např. na téma spravedlivé klimatické transformace s cílem specializovat konkrétní zástupce sociálních partnerů a zástupce zaměstnanců v orgánech společnosti např. za podpory institucí a externích odborníků.
  • Měli byste určit osobu ve vaší struktuře nebo vytvořit skupinu/tým, který bude mít na starosti shromažďování informací o (budování specializace) organizaci, jejíž zdroje budou k dispozici ostatním zástupcům v sociálním dialogu.
  • Je žádoucí investovat do zlepšení vyjednávacích schopností a vyjadřování názorů.
  • Pro vaši činnost je žádoucí zajistit finanční prostředky z veřejných a evropských fondů.
  • Sociální partneři a zástupci zaměstnanců v představenstvech společností by měli svou práci co nejvíce dokumentovat a prezentovat navenek. To vám umožní seznámit veřejnost s vyjádřenými názory, ukázat svou roli při utváření tohoto procesu a ovlivnit společenské povědomí a rozhodovací procesy. Buduje se tak i důvěryhodnost zástupců zaměstnanců ve veřejné sféře.
  • V době progresivní digitalizace je nutné investovat do dovedností a digitálních nástrojů, které umožňují otevření a rozšíření pole působnosti, včetně komunikace, prezentace názorů, networkingu, plánování společných aktivit, setkání, informačních kampaní a tímto poskytovat sociální podporu a koalice pro spolupráci, které umožňují ovlivňovat rozhodování na podnikové, průmyslové, regionální a národní úrovni. K prezentaci názorů je žádoucí používat tradiční a elektronická média.
  • Stálo by za to uspořádat tzv. den pro akci s cílem zvýšit povědomí o postulátech spravedlivého rozměru klimatické transformace a zvýšit roli dialogu a účasti zaměstnanců v tomto procesu.
  • Je dobrou praxí navázat spolupráci s místními a národními nevládními organizacemi za účelem výměny znalostí, názorů a vytváření společných aktivit.

Mezinárodní spolupráce je oblastí, ve které je žádoucí posilovat spolupráci a koordinaci aktivit. Struktury sociálního dialogu na evropské úrovni zůstávají důležitým fórem pro meziodvětvový a odvětvový dialog a jednání mezi sociálními partnery. Spolupráce je zvláště důležitá v globalizovaném světě nadnárodních koncernů a stále jasnějšího procesu integrovaného řízení podnikatelského prostředí firem na úrovni institucí EU, který ovlivňuje život společností. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí týkající se zaměstnanců jsou přijímána v rámci nadnárodní spolupráce, měly by také odbory najít účinné mechanismy pro spolupráci a koordinaci mezinárodních aktivit. Již existující instituce a struktury sociálního dialogu by měly být využity k vytvoření mezinárodní meziodborové sítě, aktivního nástroje pro výměnu informací, iniciování aktivit a rychlé reakce na potřeby zaměstnanců.

© Copyright - Contemporary Challenges of Employee Participation